Carcharhinus leucas – žralok bělavý

Zuby žraloka Carcharhinus leucas – žraloka bělavého. Venice, Florida, USA. Miocén.

Taxonomické zařazení:
Říše: Animalia – živočichové
Kmen: Chordata – strunatci
Podkmen: Vertebrata – obratlovci
Třída: Chondrichthyes – paryby
Podřída: Elasmobranchii – příčnoústí
Nadřád: Selachimorpha – žraloci
Řád: Carchariniformes – žralouni
Čeleď: Carcharhinidae
Rod: Carcharhinus
Druh: Carcharhinus leucas Valenciennes, 1839 in Müller & Henle, 1839 – žralok bělavý

Synonyma: žralok býčí, žralok velrybář, Prionodon leucas, Carcharias (Prionodon) zambezensis, Carcharhinus zambezensis, Prionodon platyodon, Squalus platyodon,Squalus obtusus, Eulamia nicaraguensis, Carcharias Azureus, Carcharias spenceri,Galeolamna (Bogimba) bogimba, Galeolamna greyi mckaili, Carcharhinus vanrooyeni

Popis:
Robustní žralok, dorůstající délky 2 m a vážící cca 90 kg (samci), respektive 3,5 m a až 300 kg (samice). Má zaokrouhlený masivní nosec, velké žeberní štěrbiny a velkou hřbetní ploutev. Hřbet má zbarvený šedě, břicho je bílé. Mají poměrně malé oči, to naznačuje, že se v kalných vodách řídí jinými smysly.

Má rád teplé a mělké vody, většinou se zdržuje v hloubce do 30 m. Jeho areál zahrnuje v podstatě celé pobřeží tropického a mírného pásma. Na rozdíl od jiných žraloků snáší po určitou dobu sladkou vodu a s oblibou vplouvá i hluboko do ústí velkých řek (Amazonka, Mississippi, jezero Nicaragua, Zambezi, Ganga, Brisbane), do přístavů, pobřežních lagun, zálivů apod.

Je to lovec samotář, loví především ryby, menší žraloky, delfíny, želvy, ptáky, měkkýše, korýše. Občas dokáže uchvátit i nějakého nepozorného suchozemského savce. Lidi nevyjímaje. Je totiž silně teritoriální a agresivní a bez váhání útočí na každého vetřelce. ISAF historicky eviduje 69 potvrzených útoků na lidi, z toho 17 smrtelných. Řada jeho útoků je mylně přisuzována jiným druhům žraloků, zvláště žraloku bílému a tygřímu. Tito žraloci jsou vrcholoví predátoři a nemají mnoho přirozených nepřátel. Kromě velkých žraloků jsou to hlavně lidé, kteří přispěli nejvíce k tomu, že jsou tito žraloci zařazeni do kategorie „téměř ohrožení“.

Žralok bělavý je živorodý, březost trvá zhruba rok, rodí se až 13 mláďat. Jsou 70 cm dlouhá a mají sklony ke kanibalismu. Pohlavně dospívají tito žraloci v 10 letech, dožívají se cca 15-18 let.

Zajímavé je, že ačkoliv je o tomto žraloku známo poměrně hodně, nepodařilo se mi najít, jak dlouho už na této planetě existuje. Jisté je, že se proháněl miocénními moři, některé zuby na internetu jsou datované už do oligocénu. V každém případě se jedná o milióny let a mimořádně evolučně úspěšný druh.